Podmíněné propuštění u krátkých trestů
„Moje dcera má 4 měsíce trest a už má za sebou první měsíc. Chtěli bychom si podat pépéčko“. Má smysl si u tak krátkých trestů podávat žádost o PP?
You are here: LIGHTHOUSE spolek / Nezařazené
„Moje dcera má 4 měsíce trest a už má za sebou první měsíc. Chtěli bychom si podat pépéčko“. Má smysl si u tak krátkých trestů podávat žádost o PP?
Od začátku roku nám přišly již desítky dotazů na dluhovou problematiku. Nejenom odsouzení, ale i jejich rodiny se ptají, kdy dluhová amnestie bude, jak bude vypadat a jestli odpustí všechny dluhy. Jak to tedy vlastně je?
Někdy si říkám, zda naši zákonodárci mají všech pět pohromadě. Ať přemýšlím o návrzích mnoha zákonů sebevíc a snažím se přijít na to, proč vymysleli to, či ono, proč udělali takovou změnu nebo proč někomu novým zákonem nebo jeho novelizací dali nebo vzali určitá práva a povinnosti, nemohu najít jiné vysvětlení, než že nepřemýšleli. Buď neměli čím, tím mám na mysli dostatečnou mozkovou kapacitu, znalosti dané problematiky a ochotu případný problém vyřešit nebo, což je horší, udělali takové rozhodnutí proto, že čím větší zmatek ve všem, tím lepší pozice pro ně. Lidé se budou zabývat svými problémy denního života a ne jejich schůzemi v parlamentu a jejich prací.
V návaznosti na dluhy a exekuce se mnohokrát ptáte na insolvence. Mnoho lidí si myslí, že je to samospasitelný nástroj a vyřeší všechny problémy. Zaplatí 30 % dluhů za 5 let a mají klid.
Když jsme začali před několika měsíci připravovat prezentaci, která se týkala otázek financí ve VT, netušili jsme, s jakým ohlasem se setkáme. Odsouzení se ptají, reagují a sdělují nám své příběhy. I když jsou v mnoha směrech jejich pohledy a názory na otázky dluhů, exekucí a jejich povinností z důvodu neznalosti a neinformovanosti značně zkresleny, dostaneme se vždy nakonec k jednomu hlavnímu závěru. Zavírání očí před svými problémy, nepřebírání pošty, hraní si na „mrtvého brouka“ nebo hlasité křičení „já nic nedlužím, já si nepůjčil, já to platil“ vede opravdu jen k navyšování dluhů, k dalším soudům a prohlubování osobní krize a mnohdy drtivému dopadu na vlastní rodinu a okolí.
Náš program jsme začali představovat ve dvou věznicích. Ve Světlé nad Sázavou a Jiřicích. Již po nasbírání prvních podkladů můžeme potvrdit fakt, že většina osob ve výkonu trestu má na sebe vedené exekuce. Průměrně jsme se u námi řešených případů dostali na počet 5 exekucí ne jednoho odsouzeného. Pokud připočteme fakt, že velká část exekucí vzniká právě ve výkonu trestu, přibývající dobou strávenou za mřížemi se číslo počtu exekucí pak dále navyšuje.
Právě tento jednoduchý a především zcela logický fakt je jasným důkazem důležitosti a nutnosti práce s dluhy, závazky a exekucemi těch, kteří jsou ve výkonu trestu a vazby. Je totiž nutné si uvědomit, že jakmile je osoba omezena na svobodě, zcela logicky přichází o svůj příjem a své závazky přestává hradit. Když připočteme první období po nástupu, které je velice psychicky náročné a každý potřebuje určitý čas na to, aby se sžil s novým prostředím, zorientoval se v něm a začal chápat jeho nastavení a dané limity, vznikne přesně období, kdy dojde k prvním prodlevám v placení a ukončování smluv a dalších vztahů mezi odsouzenými a věřiteli. Tedy bankami, společnostmi poskytujícími nebankovní úvěry a další služby jako internet, telefon apod. Je tedy nutné, aby právě v těchto prvních měsících, kdy se dají dopady takových kroků co nejvíc zmírnit, dostávali odsouzení potřebné informace a měli možnost se na někoho obrátit s prosbou o pomoc. Je nutné si uvědomit, že přístup k informacím je ve věznicích maximálně omezen a dostat se k potřebným datům je možné často jen prostřednictvím pošty, posíláním dopisů a nebo díky rodině a přátelům, kteří jsou venku. Kdo však takovou možnost nemá a nemůže se obrátit s prosbou o pomoc na svoje blízké, je odkázán na sociální pracovnice a vychovatele věznice. Ti však nemají při počtu odsouzených, o které se starají, a při velice složité a často se měnící legislativě, dostatečné možnosti každému odborně a ihned pomoci.
Sociální pracovnice věznice ve Světlé nad Sázavou se snaží svým „svěřenkyním“ maximálně věnovat. Protože ale práce s jednou odsouzenou, která má např. 5 exekucí je otázkou desítek minut, a někdy i několika hodin, nejsou schopny vyřešit tolik dotazů, problémů a žádostí, kolik by potřebovaly. Právě díky spolupráci a naší organizací se tak daří předávat informace o složitějších kauzách na naše právníky, ekonomy a sociální pracovnice. Ti mohou připravit podklady pro práci sociálních pracovnic věznice, které pak lépe a rychleji dovedou na potřeby svých klientek reagovat. V prvních realizovaných případech se nám taková kooperace velice osvědčila. Jednak se podařilo rychleji vytvořit celkový přehled stavu dluhů a závazků odsouzených osob, nalézt efektivní řešení, ale také díky finanční pomoci naší organizace zajistit data z placených databází. Ať již Centrální evidence exekucí, kde informace o každé exekucí stojí neuvěřitelných 60 Kč nebo např. Bankovního a Nebankovního registru, které si účtují dalších 400 Kč za okamžité poskytnutí informací. Právě různé registry poskytnou informace o závazcích klienta, které jsou ještě řešitelné bez započtených smluvních pokut a úroků a také mimo exekuční řízení.
Ministerstvo spravedlnosti si v minulosti několikrát postěžovalo na narůstající recidivu. Jednoznačně jedním z největších důvodů tohoto trendu je neschopnost začlenění propuštěných osob do běžného života. A to ve velké míře právě díky dluhům a exekucím, které na ně dopadnou. Jistě je to v drtivé většině jejich vlastní vinou, ale velká část těchto dluhů vzniká právě jejich nečinností v době výkonu trestu. Neměl by tedy stát zaměřit svoji pozornost a aktivitu právě na tuto skupinu, toto místo, toto období? Tedy odsouzené osoby ve výkonu trestu? Ředitelka Probační a mediační služby se v jednom z nedávných rozhovorů holedbala, jak stát prostřednictvím její organizace pomáhá právě s touto problematikou – Propuštění vězni zůstanou bez práce. Nemohou ani kopat hroby – aktuálně.cz 20. 9. 2014. Snažili jsme se tedy o iniciativě Aliance proti dluhům placené ze švýcarských fondů zjistit více a posuďte sami. Poslední aktivita v prosinci 2013, která informuje o tom, že aliance pokračovala v debatě. Co přinesla konkrétního v činech za dalších 11 měsíců do dnešního dne stránky neříkají. Obrátili jsme se tedy na PaMS, kdy nás její ředitelství odkázalo na koordinátora projektu pana Šimečka. Ten nám potvrdil, že Aliance proti dluhům funguje dál, pouze nedochází k doplňování informací. Do dnešního dne se však na stránkách žádná změna neobjevila. Pokud budeme vycházet z toho, že v roce 2013 se do rubriky aktuality umísťovaly i informace o schůzkách, které se budou konat, je s podivem, že dnes tam není vůbec nic. Jako pomyslnou třešničku na dortu pak přidejme jen uvedenou osobu pana Mgr. Šterna jako vedoucího projektu a ředitele PaMS. Tento muž mezitím stačil PaMS opustit a působit na postu náměstka MSp. I dnešního dne tato informace na stránkách visí a ani na naše upozornění ji nikdo nezměnil. Je tedy otázka, jak funguje Aliance proti dluhům? Informace není možné nikde získat a je zcela logické, že pokud by fungovala aliance, jistě by své činy prezentovala na veřejnosti. Zvláště pokud je financována ze švýcarských fondů.
Na druhou stranu je potřeba zmínit některé neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají. Pochvalu a ocenění práce si jistě zaslouží Centrum Rubikon, které provádí vzdělávání odsouzených v oblasti financí v rámci kurzů Finanční gramotnost a řešení zadluženosti přímo ve věznicích. Tyto kurzy lze jistě zahrnout do působnosti Aliance proti dluhům, ale v celkovém kontextu počtu odsouzených osob a především jasné koncepce státu v těchto otázkách je to bohužel velice málo.
Je skvělé, že se nám podařilo v prvních věznicích najít společnou cestu a začít řešit opravdu problémy jednotlivých odsouzených a pomoci v těchto věznicích začít budovat funkční systém práce s odsouzenými. Naše podpora pro pracovníky věznice je velice důležitá, protože obsáhnout problematiku dluhů, exekucí a všech dalších návazných oblastí, potřebuje znalost právní, ekonomickou, exekuční a sociální, být seznámen se systémem výplaty dávek, s možnostmi nalezení práce a také vládnout silou a odhodláním bojovat s úředním šimlem a arogancí lidí, kteří se na osoby ve výkonu trestu nebo právě propuštěné dívají skrz prsty a disponují obrovskou nechutí pomoci a nezměrnou mírou potřeby házet klacky pod nohy.
Jsme rádi, že i přesto potkáváme pořád mnoho těch, kteří nejenom pomohou, ale dokonce mají ochotu a chuť nám pomoci při naší práci. Ať se jedná o ostatní neziskové organizace – Za branou, Centrum Rubikon, tak o právní kanceláře – AK Vavroch a partneři a především Mgr. Ing. Daniel Krajčo nebo i některé exekutorské úřady. Naším velkým poradcem v otázkách exekucí je Exekutorský úřad JUDr. Vrány z Přerova. I přes jeho v médiích v minulosti napadanou pověst by bez něj bylo pro nás velice složité tento projekt realizovat. S velkým ohlasem se setkala i návštěva zástupce exekutora ve věznici a věříme, že i v budoucnu budeme v tomto pokračovat. Obrovské díky patří i všem sociálním pracovnicím a všem zaměstnancům státních institucí a ostatních firem, které nás vyslechnou, poradí a pomohu. Všem za to patří opravdu velké díky a naše přání, aby jich přibývalo ještě větší rychlostí, než jakou se zvyšuje zadluženost osob ve výkonu trestu.
Byl odsouzen a odseděl si polovinu svého trestu. Celou dobu tvrdil, že je nevinný. Přišel o rodinu, přátele, práci a bohužel i o zdraví. Pak Ústavní soud rozhodl, že celý proces byl špatně a rozsudek zrušil. Další rok čekal, než další soud vydá osvobozující rozsudek. Nakonec odsoudili toho správného pachatele. A soudce a státní zástupce? Jeden skočil z okna, druhý se oběsil na klice své kanceláře. Ale nikdo se mu zatím neomluvil.
Každý máme za svůj život odpovědnost. Máme ji i za životy ostatních. Matka a otec za životy svých dětí, nadřízený za život svých podřízených, učitel za život svých žáků, lékaři za život svých pacientů, piloti za život svých pasažérů. Velice rád bych napsal soudci a státní zástupci za život obviněných a odsouzených, ale mám čím dál více obavy, že to u mnohých tak není.
Neodsuzujte někoho, koho neznáte. Může se stát, že i Vám osud postaví do cesty situaci, kterou nezvládnete.
Pak si budete vážit pomoci druhých.