Při zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění je možné podání stížnosti. Lhůta činí 3 dny od vyhlášení usnesení. Praxe soudů je bohužel nejednotná. Jak tedy správně postupovat?

Prvoinstanční soud v rámci poučení dá odsouzenému na výběr, zda si na místě podá stížnost, vzdá se jí nebo si ponechá lhůtu.

• Pokud se stížnosti vzdá na místě, řízení nepokračuje dál a končí.
• Pokud si na místě podá stížnost, řízení pokračuje a rozhodovat bude krajský soud (v Praze Městský soud Praha).
• Pokud si ponechá odsouzený lhůtu, měl by do 3 dnů soudu zaslat své rozhodnutí. Uvádíme záměrně „měl by“, protože praxe soudů se v tomto liší.

Nejčastěji soudy uvádí, a také tak postupují odvolací krajské soudy, že by měl odsouzený podat tzv. blanketní stížnost a odůvodnění by měl zaslat poté, co obdrží od soudu odůvodnění jeho usnesení.

Znát odůvodnění je totiž základ podání stížnosti a proto i Ústavní soud je toho názoru, že lhůta by neměla být počítána ode dne vyhlášení v jednací síni, ale ode dne doručení písemného usnesení.

To se uvádí k otázce odůvodnění rozhodnutí v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. IV. ÚS 426/09

„…reálná možnost seznámit se s rozhodovacími důvody obsaženými v rozhodnutí, jež je podrobeno stížnostní kritice. Pouze za těchto podmínek se stěžovateli dostává i kvalifikované možnosti skutkově a právně argumentovat, a tedy v případě svého nesouhlasu zpochybňovat argumenty obsažené v odůvodnění, na nichž výrok jím napadeného rozhodnutí spočívá.“

Bohužel praxe taková není a toto a další totožná stanoviska ÚS nejsou často soudy respektovány.

Protože podstatou jednání o podmíněném propuštění je „dostat se co nejdříve domů“, tak i když zásadně nesouhlasíme s postupy soudů, které jsou v rozporu se zákony, judikaturou a nálezy ÚS, doporučujeme našim klientům, kteří se rozhodnout stížnost podat, aby podali blanketní stížnost a do ní uvedli, že své odůvodnění této stížnosti zašlou soudu do 10 dnů od obdržení odůvodnění zamítavého usnesení soudu nebo podání stížnosti státního zástupce.