Poslední soudní jednání v roce 2014 proběhlo u Okresního soudu v Břeclavi. O paní soudkyni se říká, že je tvrdá. Soudní jednání proběhlo a bylo řekněme „tvrdší“. Došlo k odročení z důvodu dalšího znaleckého posudku. Pokud bychom ho měli však hodnotit jako celek, tak rozhodnutí soudkyně chápeme a přijde nám logické. Chce totiž rozhodnout na základě důkazů a ne uvařit rozsudek z vody,tak jak to rádi dělají jiné soudy. Nebo vše rovnou zamítnout, protože je to jednodušší a rychlejší. A hlavně pro soud pohodlnější. Soudkyně v Břeclavi chce mít ve věci jasno. A to se nám líbí. I když je tvrdá, tak dokáže myslet logicky a věříme, že při vynášení rozsudku bude také stejně tak spravedlivá. A my budeme moci zvolat sláva, sláva, sláva… Ne vždy se to ale takhle daří. A proč? Protože….

…protože někdo vnímá zvolání sláva, sláva, sláva jako část hesel, kterým sloužil a za které vystupoval. A tak bohužel i přemýšlí a jedná. Ať se jedná o soudce nebo státní zástupce, pořád se nějak nedokážeme smířit s tím, že zastánci režimu, který byl jednoznačně nedemokratický a popíral lidská práva, dnes mají takové pravomoci a jim svěřenou moc dovedou opět zneužívat, jako to dělali tehdy. V seznamech Ministerstva spravedlnosti je jich pořád dost. I více než 25 let po revoluci. A není to o tom, že by se do justice vraceli, ale o tom, že v ní jsou pořád. Ještě dnes je v řadách státních zástupců více než 1/4, tedy 25 % státních zástupců, kteří před 25 lety byli členy KSČ. OSZ v Děčíně jich má např. 7 z celkových 12. Tedy skoro 60 %. Další 4 státní zastupitelství mají po 5. Mezi nimi i to, na které jsme narazili my. V Karlových Varech. V obou uvedených pak bývalý členové KSČ dokonce zastupitelství řídí z pozice okresních státních zástupců. A takových jistě bude více. Např. v Prachaticích na té samé funkci byla bývalá členka KSČ Miroslava Prokešová. Policie ji obvinila z převzetí úplatku, v televizi to oplakala, ale nakonec to ustála. Přišla sice o pozici okresní státní zástupkyně, ale schovala se na OSZ ve Strakonicích, kam to má 40 km a vesele pokračuje dál. V Prachaticích by asi ostudu neustála, ale ve Strakonicích ji už asi tak neřeší. Přes kvótu 50 % se pak ještě např.hravě dostane OSZ v Sokolově, kde je 8 státních zástupců a jen prakticky jedna třetina jich v KSČ nebyla. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál… Stydět se jistě nemusí ani Vrchní státní zastupitelství v Praze, kde z 51 zástupců jich bylo členy KSČ 31, tedy 60 %. Zde alespoň jeho vrchní státní zástupkyně Dr. Bradáčová v KSČ nebyla.

Proč se touto otázkou ale zabýváme? Protože je bohužel vidět na práci právě některých výše uvedených státních zastupitelstev, že chápou svoji práci tak nějak pořád postaru. Že nejednají a nekonají v duchu spravedlivého procesu a demokratických principů, ale v duchu, jak chce „režim a strana“. Jen tím režimem, je asi režim jejich dne a stranou možná to, zda se jim chce nebo nechce. U OSZ ve městě XYZ jsme v osobě okresního státního zástupce takové chování zažili. Za celou dobu procesu si četl, ani jednou se nepodíval na odsouzeného nebo kohokoliv jiného, nepoložil jedinou otázku v procesu s mnoha novými důkazy a informacemi a neprojevil sebemenší vůli se věcí zabývat. Při pronesení závěrečné řeči pak řekl pár vět, které by se mohly použít klidně bez velkých změn u dalších projednávaných kauz a ze kterých byste ani nepoznali, čeho se týkají. Snad možná podle jména, která tam jednou uvedl. Bez odůvodnění řekl zamítnout.

… že před ním stojí člověk?….. nezájem

… že se hovořilo o nových skutečnostech?….. nezájem

… že má postupovat v souladu se zákonem?….. nezájem

… že má být jeho postup rychlý, odborný a účinný?….. nezájem

… že má být nestranný, respektovat a chránit lidskou důstojnost a rovnost všech před zákonem?….. nezájem

… že má dbát na ochranu základních lidských práv a svobod?….. nezájem.

A pak se v klidu posadil a v uších mu možná znělo Sláva, sláva, sláva….. a on byl jistě spokojen, jak to krásně vyřešil a jak důležitý v té naší společnosti je.